Zpracováváme stavebně historické průzkumy všech druhů historických staveb. Stavebně historický průzkum (SHP) představuje hloubkovou analýzu kulturní památky nebo staré budovy, která má sloužit jako podklad pro projekční práce. Standardně se skládá z několika navzájem provázaných částí - archivní rešerše, popisu, fotografické a výkresové dokumentace.
Oproti projektu postupuje stavebně historický průzkum takříkajíc pozpátku - nenavrhuje, ale pátrá, jak stará stavba navržena byla a jakou historií poté prošla.
Obvykle starým stavbám málo rozumíme. Často jsou obdivovány pro svůj vzhled, ale také se jim také v jistém smyslu nedůvěřuje, jde-li o jejich užitné vlastnosti. Zatímco u novostavby spoléháme na promyšlený návrh, u staré stavby spíš čekáme vady a nedostatky, které je nejdřív nutno sanovat. Ve skutečnosti většina starých staveb byla navržena stejně dobře jako stavby dnešní, jen s odlišnými požadavky a materiálními možnostmi než dnes. Mnoho závad a problémů starých staveb způsobily druhotné zásahy při modernizacích, kdy už si nikdo se nedal práci, aby se původním řešením zabýval. Ukvapenými úpravami se skutečně dá mnohé poškodit, často nenávratně.
Snad by stálo za to staré stavbě před každou větší úpravou věnovat špetku uznání. Stáří přirozeně snižuje ekonomickou hodnotu, ale zároveň historie stavby je jejím bohatství, něčím, co jí dává ducha, a díky čemuž nakonec může být i hodnotnější než stavba moderní.
I obyčejná stará stavba může mít všechnu přitažlivost, kterou obdivujeme u významných památek. Záleží samozřejmě na chuti a úsilí majitele a investora, ale dokáže-li modernizaci provést tak, aby si stará stavba uchovala svoji tvář, nakonec na ní můžeme být pyšný. Stavebně historický průzkum má takovému úsilí napomoci. Vyžaduje množství práce a tím pádem nebývá zcela levnou záležitostí, na druhou stranu praktickým cílem stavebně historického průzkumu má být, jak opravu provést šetrně a efektivně, tedy pokud možno ji i zlevnit.
Nutným vstupem je zaměření stavby. Stavební zaměření může být součástí SHP nebo může být provedeno samostatně. Mělo by být přesné a zachycovat i případné nerovnosti. Mělo by obsahovat půdorysy všech podlaží včetně podkroví a dle situace i jeden či dva svislé řezy.
Zaměření samo často ukáže některé poruchy stavby. Řez na obrázku (jde o starý roubený dům) ukazuje průhyby a poklesy konstrukcí. Dřevo je ale pružný materiál a tvarové deformace ještě nemusí znamenat ohrožení stability.
Vstupní částí SHP je archivní rešerše. Jedná se o výpis všech archivních pramenů, které se sledované stavby přímo, event. nepřímo týkají. Archivní prameny bývají mezerovité, ale u významnějších objektů se většinou podaří nalézt alespoň část stavebních účtů nebo inventáře interiérové výbavy. Rozpočet na snímku z roku 1883 podrobně rekapituluje stavební výlohy. Stavební opravu můžeme podle něj přesně rekonstruovat. Rozměry už jsou uváděny v metrické míře, ale ceny stále ve zlatých a krejcarech.
K většině významnějších staveb je zachováno bohatství archivních pramenů. Dvoustránka ukazuje kostelní účty, nápis vlevo nahoře uvozuje Wydání rozlyčné Léta 1663, konkrétně se řeší stavba nové dřevěné zvonice. Třetí položka na stránce vpravo zní: Janovi Maříkovi poslanému do Klavar k panu Janovi Wočadlovi, chtělliby zvonici novou stavěti dáno 9 krejcarů. O položku níže stojí: Janovi Wočadlovi, že jest sem práci vážil a zvonici prohlížel a připověděl novou stavěti jest mu dáno 1 zlatý. Přitom s ním jednání za pivo dáno 20 krejcarů. Položka těsně pod tím sděluje: V domě pana Tomáše Hájka purkmistra byvše někteří páni radní, starší obecní auředník zádušní přítomni s panem Janem Wočadlou jednali o vystavení nové zvonice [ale] stal se odklad až se rozmyslí. Přitom za pivo dáno 30 krejcarů.
Největší radostí při bádání v archivech bývá nález starých stavebních plánů. Plán na snímku je zhruba z roku 1825. Plány z té doby jsou většinou precizně zpracované. Bohužel dochovaly se spíše ty plány, které nebyly realizovány – pokud se podle nich stavělo, často se na stavbě potrhaly a ztratily.
Největší část průzkumu zabírá popis objektu a fotodokumentace (karty místností, fasád, hodnotných prvků). Tyto málo čtivé úseky mají obsahovat všechny důležité informace o existující stavbě, použitelné např. pro projekt. Skutečným výsledkem SHP je až následující vyhodnocení stavebního vývoje a hodnoty objektu. Vyhodnocení má kromě textu i formu grafickou - bývá zaneseno formou barevného vyznačení staří a hodnoty konstrukcí do plánové dokumentace. Konstrukce z jednotlivých slohových etap jsou značeny různou barvou – gotické zdivo červeně, renesanční modře atd. Na obrázku je půdorys kostela s velmi složitým stavebním vývojem. Základem je gotická stavba z pozdního 15. století.
Dalším grafickým výstupem SHP je kulturně historické (památkové) vyhodnocení objektu. Snahou je odlišit hodnotné části památkového objektu od těch méně hodnotných. Projektant by měl z výkresu rychle poznat, které části stavby se mají zachovat, a které naopak hodnotu nemají a je možné je odstranit.
Dobře provedený stavebně historický průzkum může, zvlášť u drobnějších staveb ve značné míře nahradit stavebně technický průzkum, resp. může kvalifikovaně doporučit, jaké konkrétní průzkumy či sondy ještě doplnit. Výhodou zpracovatele SHP je porozumění pro historické stavby a jejich konstrukce, které stavební technici vyškolení na soudobých stavbách ne vždy mají. Součástí SHP bývají doporučení pro další péči o památku. Jeho náměty pak bývají využity pro projekční práce.
V případě zájmu o zpracování stavebně historického průzkumu, archivní rešerše, zaměření, resp. o zpracování cenové nabídky na tyto práce nebo zájmu o konzultaci mě prosím kontaktujte telefonicky nebo e-mailem.
Telefon: +420 607 657 441
E-mail: info@shp-karelkibic.cz
Web: shp-karelkibic.cz